close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vypravování - Strach

26. února 2013 v 19:30 | Majka Bydžovská |  Slohy
Strach
Jezdectví. Sport, který v sobě skrývá touhu o poznání a lásce, touhu po vítězství a spojení mezi člověkem a koněm. Ale je to také velice nebezpečný sport. Z vlastní zkušenosti vím, že většina z vás, si pod pojmem "jízda na koni" představí člověka sedícího na koni, jakoby nic nedělal a jen se tzv. "vozil". Ale co je to za poflakování, když vás to nádherné stvoření může zabít jedním kopnutím, když se splaší a řítí se obrovskou rychlostí neznámo kam a vy jej nedokážete zastavit, jelikož to 7mi metrákové zvíře má mnohem větší sílu než ty sám. Poté musíte zapojit do hry vaši předvídavost, práci sedu a jemnost v rukou.
Upřímně. Není to moc hezký pocit. Já to znám na vlastní kůži. Tuto nemilou zkušenost mi můj drahý čtyřnohý jménem Čejen dopřává velice často. Má svá období, kdy se chová jak za svých mladých let - jako na závodišti. Proto se závodění na vyjížďkách bude odnaučovat velice dlouho. Dříve jej to učili. Je to jako kód v hlavě, který nelze vymazat. Naučte klusáka, který běhal se sulkou a snažil se vyhrát, jak jen to šlo, aby chodil poslední v řadě.
Minulý rok v prosinci měl Čejen své akční období. Bohužel se k tomu přidalo i vyhazování, které dostalo ze sedla skoro každého, kdo na něm jel. Já jsem se tuto novinu dozvěděla až potom, co jsem po čtrnácti dnech přišla ke koním. Jedna kamarádka mi napsala zprávu: "Držím ti s ním palce. Mě shodil a potom zdrhnul, takže jsem musela jít ke stájím pěšky." To je na tom to nejhorší. Když vám někdo něco podobného řekne před jízdou a vy nasedáte na koně se strachem. Je to nejhorší, jelikož kůň cítí všechny vaše pohyby a emoce. Jakmile se člověk bojí, klepe se, nedokáže se uvolnit. To potom znejistí i kůň. Neví, co se děje a snaží se vás co při nejrychlejší příležitosti, kdy se nesoustředíte, shodit a utéci domů do bezpečí. Ten den si mne samozřejmě můj drahý Čejínek připsal do seznamu ze sedla zbavených za posledních pár dní. Ale došla jsem si pro něj, nadechla se, zaťala zuby a nasedla znovu. Po pár krocích, kdy jsme naklusali, opět vyhazoval a zlobil, tak jsem si s trenérkou vyměnila koně. Většinou ale za chyby, které dělá zvíře pod vašima nohama, může právě jezdec. Jedna z mých hlavních chyb, které jsem v ten den měla, byla nejistota, nervozita a strach z toho, co si pro mne ten blázen vymyslí a jaký způsob, jak se mne zbavit, najde.
Ale i přes tyto všechny spáry a trable, které s těmito zvířaty máme, to jezdci nevzdávají a snaží se dál. Po pádu z koně se zvednou, opráší a nasednou znovu. Musí koni dokázat, že mají větší sílu, že mají větší respekt a že je pánem on a ne kůň, ale taky, že to s nimi myslí dobře a že stačí jezdci věřit a neshodit ho při první příležitosti, která se naskytne.
Potom všem doufám, že si budou všichni uvědomovat, jak těžké břevno jezdci nesou. Že to není vození si zadnice na kusu svalů a srsti s hřívou a čtyřmi kopyty. Že to je těžký a nebezpečný sport, který nás však baví a hlavně to děláme pro ně. Pro ta nádherná čtyřnohá stvoření, která nás těší i trápí každým dnem a naplňují náš života a dělají jej výjimečným. Tak, jako ho mě dělá můj uběhaný klusák, Čejen.
336238_1481809820547_2742667_o.jpgKopie - 312780_1485149024025_1560446_n.jpg533861_2722343153105_1548678247_n.jpg
Bydžovská Marie, 4.B
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama